Mnozí majitelé roubenek ale nejen ti si zcela jistě alespoň jednou v životě položili otázku: „Čím to mám vlastně natřít?“
Žijeme v době, kdy se na nás téměř valí nepočítaně výrobků od množství výrobců. A ke všemu každý výrobce tvrdí, že jeho produkt je zrovna „ten nejlepší“. A tak se výběr nátěrové hmoty vhodný nejen pro roubenky ale obecně na vše, v některých případech stává téměř noční můrou. Dáváme pak raději na doporučení přátel a kamarádů, kteří se tak chtě nechtě ocitají v rolích poradců. Ale ani pak výběr není vůbec jednoduchý, protože se nám do rozhodování o typu barvy ještě vmísí různorodé palety odstínů.
Nedá se však říct „toto je dobrá nebo špatná barva“.
Pro veškeré nátěrové hmoty je hlavní obecnou zásadou dobrá příprava podkladu. Toto základní pravidlo platí nejen pro roubenky ale bez výjimky téměř všude. Dalo by se vlastně říct, že kdo je kvalitně připraven, není pak nemile překvapen.
No jo, ale jak vlastně podklad pro nátěr správně připravit? Všechno se dozvíte v jednotlivých technických listech nátěrových hmot. Jedná se zejména o dobré očištění podkladu od řas a mechů, jeho vybroušení, opětovné očištění a v některých případech i omytí výrobcem doporučeným přípravkem, který dřevo náležitě odmastí.
Jednou z hlavních chyb, jíž bychom se určitě měli vyvarovat, je nátěr dřeva, které má vlhkost vyšší než 18 %. Pokud jsme však nuceni i takové dřevo natřít, pak je vhodné použít, pokud možno, nějaký tenkovrstvý nátěr, který za dva nebo tři roky přebrousíme a natřeme nátěrem středněvrstvým či silnovrstvým s delší životností. Pamatujte na to, že povrchy ošetřené tenkovrstvým olejem vyžadují častější údržbu a renovaci nátěru, než povrchy ošetřené středněvrstvými nebo silnovrstvými lazurovacími laky. Je to dáno tím, že olejový povrch se po vsáknutí stírá a na povrchu jej ulpívá mnohem méně, něž u klasických lazurovacích laků s vyšším obsahem sušiny.
Zásadní a v mnoha případech velmi často opomíjeno je, že žádný nátěr (zejména základní) by neměl schnout na přímém poledním slunci. Možná si říkáte, že na takovém slunci to určitě uschne nejrychleji. Nejrychleji ano ale nejlépe ne. Barva se díky přehřátí „upeče“ na povrchu a vrstvy se dostatečně nespojí. Časem se takový „upečený“ nátěr může začít loupat a za pár let si jen znechuceně řeknete: „Proboha, co jsem to koupil za barvu?!“. A vydáte se na další cestu hledání „dobré“ nátěrové hmoty.
Pamatujte tedy na to, že „dobrý natěrač před sluncem utíká“.
